Dalo by sa argumentovať, že Ace Frehley bol najvplyvnejším gitaristom v 70tých rokoch. Pri svojom pôsobení v KISS 1976-79 komerčného vrcholu, neexistovala rocková kapela viac zakorenená v mysliach americkej mládeže. A ak sa spýtate náhodného fanúšika KISS, ktorý bol jeho najobľúbenejší člen, najčastejšia odpoveď bola "Ace"! Niet divu, že niektorí z naj úspešnejších umelcov za posledných 10 rokov od Garth Brooks po Pearl Jam – uvádzajú Frehleyho a KISS ako hlavné vplyvy! Frehley spolupracoval s Paul Stanleym, Gene Simmonsom a Petrom Crissom na sformovaní Kiss v New York City v roku 1973. Používajú zrkadlovú guľu od ich newyorských glam-rockových súčasníkov a zároveň si nasadzujú poburujúci make-up, kostýmy a prevezmú podobizne komixových hrdinov: Simmons je Démon, Stanley milovník, Criss mačka a Frehley tajuplný kozmonaut. Frehleyho osobnosť vesmírneho esa, plamene, melodické gitarové sóla sa stali kľúčovými faktormi KISS ktoré vedú k aréne superhviezd. Ace Frehley je ten, kto navrhne kultové logo KISS!
Hoci Criss bol namaľovaný ako mačka, je to Frehley, ktorý sa zdá, že má deväť životov. Po odchode z KISS v roku 1982 sa Frehley púšťa na sólovú dráhu, vydáva tri albumy a vyrába dlhý rad problémov, kde sa nevyhne drogám a závislosti od alkoholu a rozdáva si to vo vysokej rýchlosti v automobilovej naháňačke s políciou. V roku 1996 Frehley odohraje s KISS úspešné reunion tour, rovnako nahrájú album z nového materiálu v roku 1998 Psycho Circus. S Kiss odohraje svoju poslednú show v roku 2002. Simmons a Stanley pokračujú ako inkarnovaná zostava KISS (bubeník Eric Singer a gitarista Tommy Thayer, ktorí nosia Crissov a Frehleyho make-up a kostýmy) je Fehley triezvo pripravený vydať svoj ďalší sólo album po dvoch desaťročiach!
Frehley si nedávno urobil čas na rozhovor s Superchunk/Mountain Goats bubeníkom (onoho času členom Kiss Army) Jon Wursterom.
MAGNET: Tvoje poslední nahrávka "Trouble
Walking" vyšla před 20 lety. Proč taková pauza mezi alby?
Frehley: Hodně se mezitím přihodilo! [Směje
se] Hlavní příčinou bylo, že jsem skončil účinkování v reunion turné Kiss, které
vedlo k nahrávce Psycho Circus a turné, které vedlo k rozlučkovému turné Kiss (Kiss
Farewell Tour). Po šesti letech jsem pořeboval přestávku! A největším důvodem
byla moje střizlivost. 15. září je dnem, kdy Anomaly vyjde. Já budu oslavovat
tři roky čistý a střízlivý. Tahle nová nahrávka by vůbec nevyšla, kdyby to
nebylo pro to.
MAGNET: Nahrávací průmysl je prakticky k
nepoznání ve srovnání s tím, co bylo v roce 1989. Je tohle hlavní moment při
rozhodování vydat Anomaly na vlastní značce Bronx Born?
Frehley: Chtěl jsem mít úplnou kontrolu nad tím, jak s Anomaly bude
zacházeno a jak bude propagováno. Předtím jsem svěřil svou hudbu na různé
etikety a nikdy to nevyšlo, jak jsem předvídal. Anomaly bude v tomto směru jiné.
MAGNET: Pár songů z Anomaly, konkrétně "Change
The World," "A Little Below The Angles" a "It's A Great Life," ukazuje
hloubavějšího Ace Frehleye než toho, kterého jsme viděli dříve. Jak se změnil
tvůj proces psaní písní od doby, kdy jsi těžce flámoval před dvaceti lety?
Frehley: To víš, psaní mi přišlo tehdy opravdu snadné, ale vždy
to bylo pro mě jako ulité. Píšu o svých životních zkušenostech. Jdi zpátky a
poslechni si "Parasite" nebo "Shock Me." Některé nápady byly
dobré, některé špatné, některé život ohrožující jako "Shock Me." [Směje se]
MAGNET: Už jsi několik let střízlivý.
Byla to nějaká konkrétní událost, která tě přiměla vzdát se vína?
Frehley: To je stará fráze typu "unavit se nebo být unaven".
Bylo na čase. Přijal jsem abstinenci a nechci se vrátit. Takhle je život lepší.
MAGNET: Tvoje je už klasická story o někom,
kdo byl "spasen" rokenrolem. Jako puberťák ses pohyboval s pěkně tvrdou
partičkou, říkal jsi, že hodně tvých přátel z té doby je buď ve vězení nebo po
smrti. Dělal jsi příliš věcí naráz během tvých let s Kiss a sólovými roky. Už
ses někdy ohlédl a řekl: "Nemohu uvěřit, že jsem stále naživu"?
Frehley: [Směje se] Měl jsem štěstí. Vím, že mám anděla
strážného, který nade mnou dohlíží.
MAGNET: Když jsi tak pobýval v New York
City během půlky 70. CBGBs/Max's Kansas City rozkvětu, zajímaly tě kapely jako Ramones, Television, the Heartbreakers and the Dead Boys?
Frehley: Byl jsem plně částí "příběhu" tehdy.. když New York měl
nějaký příběh. Byl to jeden velký večírek v těch dnech, kdy jsem končil v
klubech hezky často pod hávem noci. To se to žilo!
MAGNET: Jaké bylo to jakoby hraní "Deuce"
na první audienci s Gene, Paul and Peter v roce 1973? Byl tam pocit z kouzla
okamžiku?
Frehley: Vím, že tam byly vzájemné sympatie. Opravdu věřím, že
když jsme my čtyři byli na vrcholu, tehdy v půlce 70 let a na turné, nikdo nás
nemohl zastavit!
MAGNET: Proklínal ses někdy za přišedšost
s nejtěžším ze čtyř makeupových dyzajnů?
Frehley: Takhle jsem o tom nikdy neuvažoval. Peterův makeup se
zdál zpočátku ten nejobtížnější, myslím že měl makeupového umělce, aby ho udělal
na obal prvního alba Kiss. Všichni jsme si museli zvykat plácat na sebe ten
makeup během dne. Stalo se to naši druhou náturou.
MAGNET: Když tak mluvíme o makeupu, bylo
těžké si udržet anonymitu jako nejslavnější kapela na světě, aniž by vás jiní
poznali?
Frehley: To byla součást toho kouzla makeupu. Miloval jsem tu anonymitu z
celého srdce. Ale mám pro tebe novinku: Občas jsem byl přesto poznán dokonce i
bez makeupu...
MAGNET: Vaše páté album, Destroyer, je
nejoblíbenější pro mnoho skalních příznivců Kiss. Je to tak odlišné zvukově a
tématicky od jiných počinů, které kapela udělala. Co myslíš, že udělalo alum tak
zvláštním?
Frehley: Jednoduše: Bob Ezrin. Je hodně povídaček o mně a o něm,
že nevíš jestli tomu máš věřit, ale já mu důvěřuji. On je jediný, kdo členil tu
desku. Hudební úprava "Beth" a zvuky
"Detroit Rock City" a
"God Of Thunder,"
udělaly tuhle nahrávku klasikou. Byli jsme hodně pod tlakem vyvolaným nákupní
horečkou po Alive! a Bob to skvěle zvládl.
MAGNET: Původně jsi byl neochotný nahrát
"New York Groove," song Russ Ballarda, který tě později vynesl mezi singlovou
Top 20 , pro tvoje první sólo album v roce 1978. Pročpak to? A co to s tebou
dělalo, když jsi slyšel ten song přes P.A. na těch obrovských New York City
sportovních závodech?
Frehley: Eddie Kramer mi domluvil, abych tam ten song nahrál ...
a měl pravdu! [Směje se] Byl jsem první muzikant, co hrál na na pláních nového
Yankee Stadiumu zpočátku toho roku. To bys nikdy neuhád s jakým songem jsem
vystoupil!
MAGNET: Teď si musíš sednout nad jedním z
následujících témat v celém jeho rozsahu nebo budeš zastřelen: Kiss Meets The
Phantom nebo (Music From) The Elder. Které z nich si vybereš a proč?
Frehley: Před pár týdny jsem dokoukal na film Phantom, a to po
letech poprvé. Nemohu mluvit za ostatní hochy z kapely, ale myslím že je to
stanová, kultovní klasika. Myslím, že je to skvělé. Letos jsem navštívil Magic
Mountain a zaplavila mě řada vzpomínek z filmování. Projet se v nové visuté
dráze je úžasné.
MAGNET: Šel jsi do reunionu Kiss v roce
1996 s nějakými obavami? Týkaly se těch samých vnitřních problémů v kapele,
který způsobily tvůj první odchod?
Frehley: Neměl jsem žádné lítosti v případě reunion turné. Ale
historie má tendenci se někdy opakovat.
MAGNET: Zmínil jsi, že jedna z tvých
oblíbených je "Deuce". Co jsi naopak nenáviděl?
Frehley: Nebyl jsem úplně odvázanej z "I Was Made For Loving You."
Zdálo se mi divný, že hard-rocková kapela může udělat disco song. Ale nakonec to
byl obrovský hit, takže asi všechno je možné.
MAGNET: Vypadá to dnes jako, kdybyste
vykouřili s Kiss dýmku míru. Je to to správný dojem?
Frehley: Jsem hrdý na to, že jsem byl členem jedné z nejvíce
ovlivňujících rockových kapel v historii. Ničeho nelituji.
MAGNET: Co do budoucnosti jako Ace
Frehley?
Frehley: Anomaly, deska a světové turné. Nemohu se dočkat, až
lidi uslyší tuhle novou věc. Jsem na ni pyšný.
Prevzaté z originálu magnetmagazine.com